Výstavy

1973
První výstava – Plzeň

JAN BRABENEC – EVA JANDEJSKOVÁ – RAFAEL KNOBLOCH – ZUZANA KNOBLOCHOVÁ – TOMÁŠ NOVÁK

Pět výtvarníků vystavuje šperky, keramiku, batiku a fotografie a vnáší nové estetické hodnoty do interiéru a módy.

Snoubilo se zde využití zapomenutých technik – voskové batiky a paličkované krajky s využitím tradičních materiálů pro věci dosud netradiční – kožené šperky, užitná keramika.

Šlo o první opravdovou sebeprezentaci autorky na velké výstavě.

Tato výstava byla posléze k vidění v roce 1974 v prodejně Kniha ve Vodičkově ulici v Praze, v témže roce uspořádal SSM Investa jejich výstavu v rámci Mezinárodního roku ženy, Art centrum zařadilo její keramiku do své kolekce na Mezinárodní veletrh užitého umění ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1974, dále byla v roce 1974 vyprodaná její expozice pro Unicef ve Vídni a v roce 1975 vystavovala skupina v Paříži.

Více zde


1974, 1975
Mezinárodní veletrh užitého umění ve Frankfurtu nad Mohanem

,,Tehdy jediná možnost, jak prodávat svá díla, bylo prostřednictvím státní organizace. Což pro umělecká díla byly prodejny zvané Dílo, které patřily pod Český fond výtvarných umělců, kdo nebyl členem Fondu, tzn. kdo neprošel komisí složenou z konkurentů, tak měl smůlu. To byl mnoho let můj problém a tak jsem se musela živit sama ateliérovým prodejem nebo prodávat do ciziny prostřednictvím Art centra. To byla vývozní organizace uměleckých předmětů, která uskutečňovala prodej komukoli, kdo byl schopen se uplatnit v zahraniční konkurenci a pro stát přinést valuty. Tady nevládly komise, ale svobodný trh. Moje práce byly prodávány na mezinárodních veletrzích ve Frankfurtu, také přes Unicef ve Vídni a také kulturní centrum v NDR si zakoupilo kolekci keramiky. Ještě byly neprodejní výstavy v cizině a ty zajišťovalo Ministerstvo zahraničních věcí, jako propagaci mladých českých výtvarníků, a tak jsem vystavovala např. v Paříži“.


1975
Výstava v Paříži ve čtvrti Nanterre

Autorka výstavu osobně zařizovala prostřednictvím Ministerstva zahraničí a také ji jela instalovat. Když přijela, vše už bylo naaranžované. Jenže tak, že už se to snažila jen zachránit.

 „ Kus popelníku byl například ve váze. Někdo, kdo to neznal a nevěděl si s tím rady, naaranžoval věci po svém. Na kompletní změnu už nebyl čas. Blížila se vernisáž a já jsem se snažila zachránit, co se dalo. Spravit to ale už nešlo. Lidem se to i tak líbilo.“

Tím trable nekončily. Na vernisáži autorka točila na kruhu, aby předvedla, jak vzniká její práce. Kruh byl nožní, ale ona pracovala jen s elektrickým.

 „ Bylo to náročné a jediný, kdo to chápal, proč mi to nejde, byl tlumočník. Chudák, byl to starý pán, to kolo mi dole roztáčel, abych tam vůbec něco předvedla. No, předvedla, snažila jsem se, ale vzhledem k tomu, že jsem byla mladá a docela pohledná, tak to prošlo s úsměvem.”

Ale klid nebyl ani po návratu.

 „ Z Francie mi přišla bedna střepů. Tenkrát jsem šla na Ministerstvo zahraničí a ptala jsem se, jestli to bylo pojištěné. A odpověď zněla – No, na to nemáme, abychom to pojistili. Buďte ráda, že jste tam vůbec jela. A já ráda byla :-).“

Více zde


1975

navazující putovní výstava v La Rochelle, Limoges, Caudry, Nimes, Marseille

Na základě výstavy v Paříži v rámci prezentace mladých výtvarníků pak navázala putovní výstava po Kulturních centrech ve Francii.


1976
Výstava v Píseckém muzeu

Osvědčená pětice výtvarníků – JAN BRABENEC, kožený šperk – EVA JANDEJSKOVÁ, keramika – RAFAEL KMOBLOCH, batika – ZUZANA KNOBLOCHOVÁ, drhaná krajka – TOMÁŠ NOVÁK , fotografie, která společně poprvé vystavovala v roce 1973, vzbudila zájem návštěvníků i tehdejšího tisku – Lidové demokracie , Práce, Mladé fronty.

Práce :

…Ženy žasly nad keramikou výtvarnice Evy Jandejskové. Každé dílo má svou atmosféru, je znát autorčina snaha zvítězit nad hmotou a prostorem.

…Manekýny, jako pestrobarevní motýlci, předváděly modely zdobené batikou…

…Kožený šperk, snad poprvé u nás…

…Umění nevšední krásy hledající nové, neotřelé uplatnění.

Více zde


1976, 1977
Výstavy v Německu

V Československém kulturním centru v Berlíně Eva Jandejsková vystavovala společně s akademickou Malířkou Světlou Žákovou – Štrupovou. Tamní vernisáž přenášela německá televize.

Pro velký zájem veřejnosti byla výstava následně instalována ještě v loděnicích ve Wiesmaru.

Stejnou výstavu pak hostilo i Kulturní centrum v Bulharsku, v Sofii.

 „  Na základě výstavy ve Francii v roce 1975, kterou jsme dělali přes Ministerstvo zahraničí se na nás pak obracela Kulturní centra různých zemí a také o tom informovaly tamní noviny. Neues Deutschland v Berlíně, DDR. Tam si také Berlínské kulturní centrum, které se stěhovalo do nových prostor, zakoupilo pro svoji výzdobu celou moji kolekci.“

Více zde


1977, 1978
půlroční putovní výstava po jedenácti bulharských
městech, počínaje Sofií

,,Bulharské kulturní centrum organizovalo výstavu, která začínala v Sofii, já jsem byla na zahájení a pak výstava putovala po kulturních centrech v dalších bulharských městech.“


1978
Výstava pražských výtvarníků ve Dvoře Králové


1978
Falkensteiner galerie, Falkenstein

Společná výstava Evy Jandejskové a Jana Brabence – keramika a kožené šperky.

Já jsem s panem Brabencem vystavovala mnohokrát, ještě v současné době vystavujeme. Poprvé jsme se setkali v roce 1973, když jsem dělala šatnářku po hospodách. Přišel za mnou Honza Brabenec a říkal: Slyšel jsem, že děláte keramiku, nechtěla byste s námi…

A já hned – No chtěla 🙂 A tak se provázíme celým životem. Z té skupiny pěti výtvarníků už vystavujeme jen my dva.“

Více zde


1979
Výstava v Roztokách

Výstava keramiky Evy Jandejskové a fotografa Pavla Císaře vzbudila velký ohlas a stále se prodlužovala, až na celkových 7 měsíců.

,, Jenom se mrkněte, jak zněly titulky – Keramika nevšední krásy, Výlet za krásou, Nádherný lék. Každý to popsal nějak, ale vždycky tam ta krása byla. Byla to společná výstava s panem Císařem, který k ní dělal katalog a měl tam také svoje fotky.

Když jsme s  mým mužem tu výstavu aranžovali, měli jsme na to asi tři dny. Můj muž byl velice precizní, vždycky jsme se dohadovali, co kde bude viset, pravidelně jsme se u toho pohádali. Výstava probíhala ve vodní tvrzi, představte si opevněnou tvrz se silnými zdmi a malými okýnky. V zápalu práce jsme nehleděli na čas a když jsme pozdě v noci chtěli odejít, tak jsme zjistili, že jsme tam zamčení. Nikde nikdo. Mobily nebyly. A tak nezbylo, než volat z okna o pomoc. V dálce za hradbami nás zaslechl noční vrátný z čističky odpadních vod, který byl na noční obchůzce a vysvobodil nás. Tato tvrz se zapsala do našich životů nejen tímto zážitkem a 7 měsíců probíhající krásnou výstavou, ale po deseti letech jsme se s mým mužem právě tam vzali. Ještě si nás tam pamatovali a bylo o to nejkrásnější.”

V tisku se o výstavě v Roztokách opravdu hodně psalo.

Více zde

Více zde


1979
Výstava Eva Jandejsková a Emilia Tomanová,

Budapešť

,, To byla další výstava prostřednictvím Kulturních středisek, která je dělala nezávisle na fondu a svazu, pořádali výstavy mladým výtvarníkům, aby se to mládí dostalo do světa, takže já jsem dostala tu možnost, proto jsem byla v Berlíně, Sofii a Budapešti.

Z Budapešti mám vzpomínku, Bylo to nějak na jaře, potřebovala jsem květiny do těch mých váz. Kdyby byly prázdné, tak by se nepoznalo, jak jsou atypické. Peníze na koupení kytek jsem neměla, ale natrhejte si je, ve městě….Tak jsem jela autobusem za Budapešť, tam jsem narvala nějaké křoví, které mi do druhého dne vadlo, takže jsem ho přes noc máčela v hotelu, aby vydrželo, abych to tam mohla naaranžovat. No, ale já zapomněla, jakým autobusem jsem jela, bylo fakt obtížné se vrátit, ale zvládla jsem to.

Taky jsem tam nastydla, jak jsem zřejmě s těma kytkama lítala venku. Bolelo mě v krku, nemohla jsem ani mluvit, říkala jsem si, snad to tady přežiju, snad jim tady někde nepojdu. A oni mi řekli:, „No, počkejte, jak to vyřešíme? Tady se léčí všechno papričkama“. Šli jsme do hospody, tam mi poručili něco tak strašného, já jsem brečela, frkala, celá jsem úplně natekla, ale je fakt, že druhý den to bylo lepší. Frťana a pálivé papričky, když vás to nezabije, tak vás to posílí.“

Více zde


1981
Výstava Kladno

,,Na Kladně byla bolševická paní ředitelka, která pojistila exponáty na trvání výstavy, nikoli přepravu. Při cestě exponátů zpět ke mě domů, se jich většina rozbila. Ona k tomu měla postoj – No, tak se něco rozbije, no. Já se pak s muzeem musela soudit. Ale měla jsem svoji právní zástupkyni, paní doktorku Burešovou ( později byla ministryně spravedlnosti). Tenkrát obhajovala disidenty. Ta si mě vzala pod ochranu a soudila se za mně na rudým Kladně. Vyhrály jsme to a oni museli zaplatit.“

Více zde


1985, 1987
účast na Výstavě české keramiky v Paláci kultury, Praha

,,Byla jsem oslovena, abych na tuto výstavu v Paláci kultury dodala nějaké svoje exponáty. Žádnou další součinnosti nepotřebovali.“


1986
Výstava na Újezdě

,,To byla skupinová výstava Českého fondu výtvarných umělců, dělalo to Dílo. Jednou to bylo na téma hudba (1986) a v roce 1988 pak na téma Kočky – ptáci. Byla to moje první spolupráce s Fondem.“


1986
Výstavní síň Kniha
– metro Leninova

Výstava, kde kromě závěsných a prostorových váz a váziček, byly k vidění nejnovější práce – velké keramické mozaiky a plastiky s různými náměty.

…Do výstavní síně občas pronikne hluk projíždějícího vlaku metra, ale svět zde soustředěný si ho příliš nevšímá. Je prozářen tichým vnitřním světlem, světlem, jehož spektrum tvoří melancholie, samota, ale i zdrženlivá a o to hlubší radost.

Více zde


1986
Výstava Vánoce s knihou a keramikou
,
výstavní síň Na Pernštýně

…Tato neprodejná výstava nese všechny charakteristické znaky dobrého ženského výtvarného projevu. Je něžná, romantická, emotivní, ovládající i drobné nuance keramické profese. Každého nově příchozího se vystavené exponáty zmocní, jako zdařilý motiv symfonické básně…..

,, Pamatuji se, že když vešel na výstavu Jiří Mucha ( syn Alfonse Muchy), kterého pozval můj manžel, zastavil se před keramickou mozaikou Ženy s pávem a pln obdivu nám řekl: Ale to je opravdu secese. Nebyl vůbec rezervovaný, evidentně se nadchl, mozaiku si osahával a obdivně pořád opakoval: To je úplná secese. To mne potěšilo, když člověk, který je obklopený doma tím, čím je obklopený, tohle zavnímá vysloveně se zalíbením.“

Více zde


1988
Výstava La DONNA NELL ARTE v italské Gorizii

,, Účastnila jsem se svými exponáty výstavy Ženy v umění. Bylo to v Gorizii, na rozhraní Itálie a Jugoslávie. V tamní galerii prezentovalo svá díla mezinárodní zastoupení autorek. Byla jsem tam pozvaná, ale osobně jsem se neúčastnila. Zastupovala mě tam a společně také vystavovala moje kamarádka z dětství Michaela Bíchová, která žila v Itálii a malovala krásné obrázky na sklo. Byla absolventkou bechyňské keramické školy, takže jsme měly k sobě i profesně blízko.“

Více zde


1988
Výstava Kočky – ptáci, Dílo Újezd

,, Opět šlo o skupinovou výstavu keramiků, tentokrát s názvem Kočky – ptáci. Byla to pro mě výzva, do té doby jsem takový námět nezpracovávala. Myslím, že se mi to docela povedlo, a to tak, že časopis Květy uveřejnil fotografie mých děl, jen k tomu dali titulek Pohoda v duši. Asi se jim název líbil víc.“

Více zde


1989
Výstava v německém Bayreuthu

,, To jsem měla výstavu v tabákové fabrice. Ředitel fabriky byl nadšen, protože keramickou výstavu tam ještě neměli. A já z jeho reakce byla nadšená taky, protože většinou, když jsem někam přijela s výstavou, tak se všichni zhrozili, protože to je těžké zavěsit keramiku. Klasické závěsy na obrazy, grafiku, jsou typizované, mají jezdce a na to jsou všichni vybaveni. Ale s keramikou to je jiná práce – hřebíčky, skobičky a všechno na pevno. Některé výstavní prostory vůbec technicky neumožňují zavěsit třeba 40 kg mozaiku. Nebo památkově chráněný prostor v Ostřihomi neumožňoval jakýkoli zásah do středověkých zdí. Problém….

Takže ve fabrice měli panely, tam se to zavěsilo a byli spokojení. A já taky.”

Takto o výstavě informoval Nordbayerischer kurier – všimněte si fotky s obrazem Dáma s pávem – tento obraz obdivoval syn Alfonse Muchy, Jiří Mucha.

Více zde


1990
účast na výstavě v Alšově Jihočeské galerie v Bechyni


1992
Kolín nad Rýnem – Galerie Il Torchio,

Německo


1994
Výstava v Chrudimi – Tapisérie a keramika

,,Tohle byla prodejní kolektivní výstava v Chrudimi, tapiserií a keramiky, já jsem se tam účastnila jen asi se dvěma díly.“

Více zde


1994
Výstava SOMMERAUSSSTELLUNG, Drei Seen Galerie, Rakousko

Společná výstava s innsbruckým sochařem, který pracoval se dřevem.

,, Myslím, že z této výstavy byla uveřejněna v novinách vůbec moje nejhorší fotka. Vypadám na ní tehdy starší, než jsem dnes.“

Více zde


1997, 1998, 2017
Výstavy na Portheimce

V této galerii vystavovala Eva Jandejsková celkem třikrát.

Poprvé u příležitosti svých 50 tých narozenin – to nejlepší z 25 let tvorby s názvem Eva JandejskováKeramika – obrazy -mozaika – plastika (1997)

,, Tehdy jsem si zaplatila výstřižkovou službu, abych nemusela hlídat, v kterém časopise se objevím. Bylo to praktické.

Ale vzpomínám si, jak si hudební skladatel Jindřich Jindřich taky zaplatil výstřižkovou službu, aby mu posílali všechny zmínky o něm, aby měl takové výstřižky, jako mám já. Furt mu nic nepřicházelo, nepřicházelo a pak mu přišla taková krvavá story, jak se neznámá dívka vrhla z mostu se slovy „Jindřichu, Jindřichu, cos mi to udělal?“ Inu, vyhledávali jméno. Byl z toho úplně vyděšený. Tak Jindřichu Jindřichu – výstřižková služba, pozor na ni.:-)

Na Portheimku mám víc vzpomínek. Jednak, oni dělali výstavy vždy po měsíci. A po mě měl výstavu Olbram Zoubek. On měl dva dny na instalaci, já den na balení. Byl to fofr.

Také tam sídlilo Rádio Classic, které dělalo vždy prezentaci výstavě rozhovorem s umělcem, který pouštěli také do parku a do ulice. Pozvali mě na rozhovor a na radu mého muže si mě vzali do natáčecí kabiny. Povídali jsme si o tom, o čem si budeme povídat. A když jsme měli točit, tak mi řekli: Děkujeme, už je to natočené. A to se mi ulevilo.

Na Portheimce jsem měla vystavený návrh na ten oltář do Itálie. Byl v papírové podobě. Do výstavní síně se chodilo po prosklené ploše přes takové terárium pro zvířata, pro hady, nevím pro co ještě. A já do toho terária dala ten oltář. Vypadalo to dost zajímavě. Lidé chodili a koukali, co to tam pod tím sklem, tam dole je. Bylo to dobře nasvícené. “

Podruhé se zúčastnila výstavy pro nevidomé s názvem Výstava pro všechny, i pro ty, kteří nemohou vnímat výtvarné umění očima ( 1998).

,,….bylo nesmírně zajímavé vidět nevidomé děti, jak velice pozorně a pomalu osahávají keramiku a vnímají ji…..“

A potřetí se zúčastnila výstavy Salon výtvarníků Prahy 5 – Městská krajina Smíchov“

Šlo o kolektivní výstavu dvaceti šesti výtvarníků, kteří žijí a tvoří v městské části. (2017).

Každou výstavu provázel katalog, u druhé zmiňované výstavy samozřejmě katalog i s braillovým písmem. Autorka vždy vzbudila zájem návštěvníků a také tisku.

Více zde

Více zde


2000
Cyklus Hudba pod Petřínem,

Praha

Cyklus koncertů se konal pod záštitou Rádia Svobodná Evropa, pořádal ho Nadační fond Zdeňky Podhajské a byl provázen obrazy z ateliéru Evy Jandejskové.

Autorka byla zařazena do výstavy v Art Galery mezi expresionisty.


2002
Výstava v Art Galery 34,

Francie

Autorka byla zařazena do výstavy v Art Galery mezi expresionisty.

Více zde


2003
Výstava Příběhy a reflexe v olejových a keramických obrazech,

Lomnice nad Popelkou

,,V rámci Lomnického kulturního léta probíhají různé kulturní akce. Jedné takové jsem se zúčastnila výstavou v Lomnickém muzeu. Tuto výstavu mi zprostředkoval Jaroslav Krček, který ji zároveň s mým mužem uvedl slovem a hudbou.“

Více zde


2006
Výstava Biblické inspirace, Kostel Nejsvětějšího Salvátora, Praha

,,To byla krásná akce v kostele u sv. Salvátora. Výstavní prostor je na ochozech, chodí se tam po prudkých schodech, přes sakristii. V ní také byla překrásná vernisáž.“

Více zde


2008
Výstava Olejové obrazy Evy Jandejskové, Semily

,, Ze Semil mám zážitek. Jelikož výstava byla instalována v archivu, tak ten archiv je chráněný, měli tam všelijaká bezpečnostní opatření. Po úvodních slovech na vernisáži začala hudební produkce. Jaroslav Krček se zpěvákem souboru Musica Bohemica produkci zahájili tak vehementně, že se rozezvučela siréna pro zabezpečení archivu. Koncert byl přerušen a poplach odvolán. ”

Více zde


2015
Eva Jandejsková a Jan Brabenec- Výstava v rámci Lomnického kulturního léta

,,To jsem se vrátila do Lomnice, opět v rámci Lomnického kulturního léta, tentokrát s Janem Brabencem. Součástí byly i náměty z výstavy Kočky-ptáci, která byla na Újezdě. Tehdy v Lomnici nám výstavu uváděl Ivo Šmoldas a žertoval, že kočka je úžasné zvíře, protože je to jediný tvor, který je vždycky ochotný pustit chlup“.


2017
Výstava Proměny, Písek

…,, Mám ráda Písek pro jeho malebnou krásu, klid a přívětivost lidí. Vznikla zde také moje dlouholetá přátelství….

Více zde

Více zde

Více zde


2018
Výstava Biblické motivy

Horská synagoga v Hartmanicích vystavuje malby Evy Jandejskové, které jsou obohaceny kovovými plastikami Vítězslava Stoklasy.


Díla – exponáty, kolekce i celé expozice, zakoupené a instalované institucemi:

Kulturní středisko, Berlín

Dům armády,Praha

MŠ, Mladá Boleslav

Galerie B.A.T Bayreuth, Německo

Galerie Broederenhuis a G.G.R. Design, Amsterdam, Holandsko

Unicef a OSN Vídeň, Rakousko


Sériová výroba realizovaných návrhů:

1974 – 1978 Dielo Bratislava

1984 Mozaiková výzdoba společenských prostor Drůbežárny Libuš, Praha

1991 Nástěnná mozaika v síni Českého literárního fondu, Praha


NEWSLETTER